Vyznání

Ó, krásná dívko, královno má nejsličnější,
já vyznávám se srdcem vášní nejsvůdnější.
Ty jsi ten skvostný jantar z lásky hvězdné stvořený,
při úsvitu světla slunce navždy milený.

Nechť vánek vlaje něžným tónem medokrásným,
svou skladbu tvoří božským chvěvem drobnojasným.
Zde na palouku při kamenech nádherných,
já dotýkám se něžně tvých boků.

Až naše srdce budou šípem zasažené
a láskou amorovou sladce naplněné.
Pak z vůní kvítků necháme si hlavu plést,
ach, má lásko, dnes chtěl bych ti je všechny snést.