Vyznání

Horké slzy kanou mi po tváři,
zas jedna probdělá noc.
Mé prosby mizí v polštáři
a toužím po tobě moc.

Svírat tě v náručí,
na tvé rty tě slastně líbat,
upřímná, kouzelná,
ale i lichotivá slůvka - já chci je od tebe každý den slýchat.

Pro tvůj úsměv, pohled i hlas,
jenž mi tak nejkrásněji zní,
já dal bych všechen můj vyměřený čas,
ba i tu vteřinu poslední.

Tvé oči jak korálky z jantaru
a pohled krásné princezny v nich,
já jsem moc šťastný, že tebe si vyberu,
chviličku zahledět se, má lásko - mohl bych?

Vyslyš mne, prosím, má lásko,
já chci tu pro tebe žít,
tak miluj mne, má krásko
a dovol mi s tebou být!